Conor už se odstěhoval do nového domova a má se parádně. Holky na ty své ještě čekají.

Panička říká, že jsme čím dál tím horší, ale my tedy vůbec nevíme o čem to mluví?! Když nás pustí na zahradu, jsme tak moc snaživí a pracovití. Pořád hledáme, kde co upravit, přesadit, přenést, odnést, uklidit apod., aby ona neměla tolik práce. A to si pište, že je tady pořád co objevovat. Panička vždycky říká: "No kde jste tohle vyhrabali?!". Takže práci zmar .... ehm zdar a mějte se, my na vykecávání fakt nemáme čas!

Tak a už jsme prý velcí. Dost bylo vnitřního kotečku pro mimina. Jsme v úplně stejném domečku, jako mají strejda a tety. A je to bezvadný. Stačí krok a jsme na zahradě a tam se tááák prima dovádí!

Je to čím dál tím lepší (jak pro koho). Zvětšujeme svoje pole působnosti a zkoušíme svou bojeschopnost (na všem a na všech). Koordinace sice ještě občas vázne, ale projevit svůj vlastní názor už umíme perfektně!