STANDARD PLEMENE

Původ: Španělsko

Datum zveřejnění platného originálního standardu: 04/06/2001

Použití: obranář a hlídací pes (pro hlídání hovězího dobytka)

Klasifikace FCI: Skupina II pinčové a knírači- molossové – horští psi a švýcarští horští a salašničtí psi. Část 2.1: Molossové, dogovití

Krátce z historie:
Molossoidní pes, původem z Kanárských ostrovů (Tenerife a Gran Canaria). Vznikl křížením prehispánského pastýřského psa „Majorero“, pocházejícího z Kanárských ostrovů, s molossoidními psy, kteří byli na ostrovy přivezeni.
Tímto křížením vznikla národní skupina dogovitých psů, kteří jsou střední velikosti, barvy žíhané tygrované nebo plavé s bílými skvrnami, robustní konstituce, příznačné pro molosského psa, ale přitom jsou hbití a silní, velmi temperamentní, otužilí, povahou čilí a věrní.
V 16. a 17. století se počet těchto psů značně zvýšil; existují o tom četné zmínky v historické literatuře a ve sbírkách královských nařízení, kde se vysvětluje, jakou úlohu tito psi mají – jsou určeni hlavně k vedení a hlídání stád dobytka, a rovněž pro potřeby řezníků, kterým pomáhali ovládat dobytek.

Celkový vzhled:
Molossoidní pes střední velikosti, celkově harmonický, z profilu pravoúhlý, s černou maskou. Robustní a správných proporcí. Je lehce obdélníkový, trup je delší než kohoutková výška; tato tendence je poněkud zřetelnější u fen.

Temperament / chování:
Tento pes má vážný vzhled a pozorný pohled. Má mimořádné vlohy pro hlídání a tradičně pro vedení a ovládání stád dobytka. Jeho temperament je vyrovnaný, je sebejistý. Těžký a silný štěkot. V rodině je mírný (trpělivý) a ušlechtilý, velmi láskyplný ke svému pánovi, ale vůči cizím je nedůvěřivý.
Velmi sebejistý výraz, vznešená povaha a trochu si udržuje odstup. Je-li v pohotovosti, jeho počínání je velmi rozhodné a pohled bdělý.

Hlava
Mohutná, brachycefalického typu, silná kůže na hlavě je volná. Tvarově připomíná podlouhlý kónus. Proporce lebka – čenichová partie je 60 - 40% (6:4). Šířka lebky představuje 3/5 z celkové délky hlavy.

Lebeční oblast
Lebka: Podélně o příčně lehce konvexní, i když čelní kost je spíše rovná. Šířka a délka jsou velmi podobné. Jařmový oblouk velmi silně vyjádřený, silně vyvinuté spánkové a žvýkací svaly, ale nevyčnívají. Týlní hrbol je málo vyjádřený.
Stop: Výrazný, ale ne přehnaný. Střední rýha mezi nadočnicovými oblouky je výrazná a zaujímá přibližně dvě třetiny lebky. Lícní a lebeční linie jsou souběžné nebo lehce konvergentní.
Čenichová partie: Nosní houba: Široká, silně pigmentovaná. Je ve stejné linii jako hřbet nosu. Špička čenichu lehce ustupuje vzhledem k přednímu okraji pysků. Nosní otvory jsou široce otevřené umožňující snadné dýchání.
Tlama: Kratší než lebka. Normálně tvoří 40% celé hlavy. Šířka odpovídá 2/3 lebky. Má široký základ a lehce se zužuje směrem k nosní houbě. Hřbet nosu je plochý, jeho profil rovný, bez klenutí nebo proláklin.
Pysky: Horní pysky nepříliš visí, a v jejich spojení při pohledu zpředu tvoří obrácené písmeno V. Pysky se lehce sbíhají. Vnitřek pysků je tmavý.
Čelisti/Zuby: Nůžkový skus. Připouští se klešťový skus, i když není žádoucí, protože způsobuje vyšší opotřebení chrupu. Připouští se i lehký předkus. Špičáky jsou posazeny široko od sebe. Zuby jsou široké, u kořene velmi silné, stoličky jsou velké, řezáky malé, spodní špičáky dobře vyvinuté a správně zasazené.
Oči: Lehce oválné, středně velké až velké, daleko od sebe, poměrně malé, ani vpadlé ani vystouplé. Víčka jsou černě pigmentovaná a dobře přiléhající, nikdy nejsou povolená. Barva je od tmavě kaštanové až po středně kaštanovou, podle barvy srsti. Nikdy nejsou světlé.
Uši: Středně velké, nasazené daleko od sebe, porostlé jemnou a krátkou srstí, volně visící po stranách hlavy. Mohou být složené dozadu do tvaru růže. Jsou nasazené v bodě lehce nad prodloužením očí. Uši posazené vysoko a blízko u sebe jsou atypické. V zemích, kde se povoluje kupírování, jsou kupírované uši neseny vztyčené.

Krk:
Poněkud kratší než je celková délka hlavy. Na spodní straně krku je kůže volná a tvoří malý lalok. Krk je mohutný, rovný, válcovitého tvaru a velmi svalnatý.

Trup:
Linie trupu je dlouhá, trup je široký, hluboký, délka přesahuje kohoutkovou výšku o 18 - 20%, přičemž tento rozdíl je výraznější u fen. Slabiny jsou málo vyjádřené.
Horní linie: Rovná, bez deformací, držená dobře vyvinutými, ale málo viditelnými svaly. Lehce stoupá od kohoutku k zádi. Nikdy nemá být sedlovitě pronesená ani klenutá.
Záď: Střední, široká a zaoblená. Nemá být dlouhá, protože by omezovala v pohybu. Feny mají záď obvykle širší.
Hrudník: Široký, s dobře vyjádřeným předhrudím. Hloubka hrudníku má z profilu i zepředu dosahovat nejméně k loktům. Obvod hrudníku obvykle odpovídá kohoutkové výšce plus 45%. Žebra jsou dobře klenutá.
Spodní linie: Lehce stoupá, nikdy neklesá.

Ocas:
V nasazení silný, ke špičce se zužuje a nemá přesáhnout hlezno. Středně vysoké nasazení ocasu. Při vzrušení je nesen ve tvaru šavle, nezatáčí se ani se nepřibližuje ke hřbetu. V klidu se odklání ke straně s lehce zahnutou špičkou.

Končetiny:
Hrudní končetiny:
Plece: Správný sklon.
Končetiny: Správně úhlené, s dokonale kolmým předloktím, rovné, se širokými kostmi a dobrým svalstvem.
Lokty: Nemají se přibližovat k žebrům ani rozevírat ven. Vzdálenost lokte od země je obvykle 50% celkové výšky u psů a o něco kratší u fen.
Nadprstí: Velmi pevné a lehce skloněné.
Přední tlapy: Kočičí tlapy s klenutými prsty, nepříliš těsně uzavřené. Polštářky na tlapách jsou velmi vyvinuté a černé. Drápy jsou tmavé, bílé drápy jsou nežádoucí, i když mohou být světlejší podle barvy srsti.
Pánevní končetiny: Silné a rovnoběžné při pohledu zezadu. Stehna: dlouhá a velmi svalnatá. Úhlení není příliš výrazné, ale ani příliš nevýrazné.
Hlezno: Vždy nízko postavené.
Zadní tlapy: Poněkud delší než přední, podobných vlastností.

Pohyb: Prostorný, energický a pružný. Krok má být dlouhý. Držení ocasu je nízké, hlava se téměř nezvedá nad hřbetní linii. Ve střehu je hlava zvednutá a ocas vztyčený.

Kůže: Silná a pružná. Volná na krku a kolem něj. Je-li pes ve střehu, kůže na hlavě tvoří několik souměrných záhybů, jejichž osou je střední čelní rýha.

Osrstění:
Druh srsti: krátká, hrubá, dobře přiléhající, na dotek drsná, bez podsady (někdy se může objevit na krku a stehnech). Velmi krátká a jemná srst na uších, poněkud delší na kohoutku a nahoře na stehnech zezadu.
Barva: Žíhaná ve všech odstínech, od velmi teplé tmavé až k velmi světlešedé nebo plavé.
Plavá ve všech odstínech až k pískové.
Bílá barva se může objevit na hrudi, na krku nebo hrdle, na prstech tlap, ale je žádoucí, aby jí bylo co nejméně.
Maska vždy černá, nepřesahuje výšku očí.

Výška a váha:
Kohoutková výška:
psi 60-65 cm
feny: 56-61 cm
U velmi typických jedinců je přijatelná tolerance 1 cm nahoru i dolů.
Minimální váha:
psi 50 kg
feny 40 kg

Vady: Jakákoliv odchylka od uvedených bodů se považuje za vadu; její závažnost posuzuje podle stupně odchylky od standardu.

Lehké chyby:
Příliš záhybů v krajině lebeční a lícní, které však nepozměňují výraz.
Klešťový skus.

Těžké vady:
Hlava nemá stanovené proporce
Linie lebka – hřbet nosu jsou velmi konvergentní (nadměrný stop, příliš vyjádřený)
Maska přesahuje výšku očí
Přední nohy a tlapy vytočené ven nebo dovnitř
Příliš visící pysky
Stejná výška záď – kohoutek
Nadměrný lalok
Povolená víčka
Nosní hřbet klenutý
Velmi malé nebo nadměrné úhlení
Spodní linie klesá
Málo hluboký hrudník
Nesprávný postoj. Vysoko nasazený ocas. Tenký ocas.

Velmi těžké vady:
Čtvercový formát
Trojúhelníková hlava, úzká, nemá kubický tvar
Lehký vzhled
Zakroucený ocas, velmi tenký, stejně silný po celé délce nebo deformovaný
Velmi malá nebo příliš vysoká postava
Hřbetní linie pronesená nebo klenutá. Malé předhrudí. Slabý hrudník. Málo klenutá žebra.
Chybějící záhyby na hlavě v lebeční a lícní partii. Napnutá a nepružná kůže.
Světlé oči (žluté). Oči příliš u sebe nebo šikmé, vystouplé nebo zapadlé.
Přílišný předkus.
Chybí některý ze zubů (kromě P 1 – premolárů).
Uši velmi vysoko posazené.
Kulatá nebo vyklenutá lebka.
Divergující linie lebka – tlama
Srst plochá a jemná
Chudá maska
Dlouhý krk, málo mohutný

Diskvalifikující vady:
Nevyrovnaná povaha a jakýkoliv náznak agresivity
Depigmentovaná nosní houba nebo sliznice
Úplně chybí maska
Nežádoucí bílé skvrny
Podkus
Záď nižší než kohoutek, hřbetní linie klesá
Amputovaný – kupírovaný ocas
Monorchidní nebo kryptorchidní jedinci (jedinci s jedním varletem nebo s nevyvinutými varlaty)
Málo rozvinutá hruď

POZNÁMKA: Psi musí mít dvě očividně normálně vyvinutá varlata, zcela uložená v šourku.